Kdo to šije

 

jak šel vašek s kůží na trh...

Má cesta světem kůže začala v roce 2019. Dávat materiálu tvar, smysl a kus sebe je pro mě nepopsatelným zážitkem. Jen si představte tu nezaměnitelnou vůni a patinu materiálu. Nad tvorbou mám rád maximální kontrolu, proto barvení, šití, nýtování a finální úpravy probíhají pod mýma rukama. Hlavně pod tou levou :). Můžete si tak být jisti, že výrobku je věnována maximální péče.

Perfekcionismus je někdy mým nepřítelem, zároveň mi však pomáhá udržet vysoký standard kvality výrobků.

 Ecocase pro mě není jen značkou, je mou vášní.

Pojďte ji prožít se mnou.

Můj první pracovní prostor vypadal takto. Toto byla má dílna. Můj kokpit. Školní lavice jako hlavní pracovní stůl. Byla a stále je přizpůsobená tak (byť jinak než v začátcích), aby vše důležité bylo po ruce. Jakožto učitel si ani lepší pracovní plochu neumím představit. Mám tak potěšení nejen z práce, ale také ze vzpomínek na žákovská léta. Z pracovní lavice jsem se postupně posunul na druhou stranu pokoje. Tam jsem si vyrobil svůj první pořádný pracovní stůl. Můžete se podívat na video z jeho tvorby. 

Abych mohl své nadšení a vášeň šířit mezi ostatní, vybudoval jsem aktuálně (2024) svou vysněnou, zbrusu novou dílnu, kde pořádám různé kreativní kurzy. Podívejte se na můj Youtube kanál, jak jsem dílnu budoval. Nebo koukněte, jaké kurzy pořádám a jak probíhají - najdete je zde (bude brzy doplněno).

 

 

začátky

Jedenáctého května 2018 vše spustil komentář na Instagramu. Má Alma mater sdílela krásný EcoBioRaw penál a já ho chtěl. Odpověď školy mě však nepotěšila.

1-instagram-tul

"Je květen a já mám čekat do září?! "

Rozhodně ne...

"Koupím látku, gumičky, knoflíky, jehly, nitě, sešiju to a hotovo."

...byla má představa. Ha, ha, HA! Samozřejmě jsem ze své představy rychle vystřízlivěl a zjistil, že takový med to nebude. Nikdy bych nevěřil, že pouhé sehnání požadované látky bude tak velký problém. Obecně kdykoliv něco sháním, připadám si, jako bych sháněl bublinku do vodováhy. Když jsem zjistil, co vše budu potřebovat, řekl jsem si, že jich ušiju víc i pro své přátele.

A tak jsem, prozatím ručně, ušil prvního krasavce 

"Jop, tak tohle může rovnou na výstavu", ozvalo se mé ironické já.

2-prvni-vyrobek

...A tak jsem si koupil šicí stroj

Od ušití prvního kusu jsem věděl, že to zkrátka nebude jednoduché. Já jsem ten penál ale prostě chtěl! Koupil jsem stroj a začal šít...a šít...a sledovat tutoriály...a šít...a šít…a…

Postupem času jsem se začal zlepšovat a penály začínaly vypadat k světu a já měl obrovskou radost z toho, že něco, co na začátku byl jen můj sen, se postupně stává realitou. Už v polovině listopadu jsem byl schopen šít obstojně vypadající penály

3-penal1

5-penal3


Vše okolo tvorby mě bavilo a mému nadšení a odhodlání pokračovat přidávali obdarovaní přátelé. Začal jsem proto pro svou vášeň vymýšlet název a logo.

"Je to celkem eko friendly výrobek a je to pouzdro, tak to bude Ecocase",

pomyslel jsem si.

"Logo musí zvládnout namalovat malé dítě a dospělý člověk by si ho měl zapamatovat za jednu vteřinu",

pokračovaly mé myšlenkové pochody. Nakonec jsem použil tvar zarolovaného, pootevřeného penálu, který z profilu připomíná malé "e". Párkrát jsem tvar načrtnul a logo bylo na světě.

eco_text_bila-02

Začátkem roku 2019 jsem získal dost odvahy a chtěl penály nabídnout širšímu okolí. Obrátil jsem se na holky z Hrsti, kterým bych tímto rád poděkoval za veškerou pomoc v začátcích - konzultace, rady a tipy - a v neposlední řadě za umožnění umístění penálů v obchodě.

Jednou v Hrsti Míša povídá: "Ten penál by vypadal dobře z kůže. Nechceš to zkusit?!"
Ve vteřině jsem věděl, že chci. A tak začala hrát podobná písnička jako na úplném začátku. Tentokrát to bylo ale o kousek těžší. Sehnat dobré usně je ještě větší oříšek, než sehnat pěkné látky. Sedl jsem na vlak, vyrazil na Moravu, přespal na ubytovně a druhý den už jsem domů vezl různé typy kůže.

Začal jsem opět koukat na videa, koupil jsem si online kurzy nebo jsem chodil na živé workshopy. Neskutečně mě to bavilo a 11. 2. 2019 ušil svůj první penál. Jasně, že zpětně vidím, co všechno bych dnes udělal jinak. Ale - záleží na tom? :) Já šil dál, sledoval hodiny a hodiny tutoriálů, chyboval, divil se a zase šil.

7-kozeny-penal1

obrázek č. 6

Čas postupně plynul a já se prošil až do současnosti, kdy mám za sebou celou řadu neúspěchů ale také nových zkušeností a dovedností, a přitom stále tak málo. V tom je řemeslo a práce s kůží nesmírně krásná a rozmanitá. A proto jsem si ji zamiloval. Stále je se v čem rozvíjet a zdokonalovat. A přesně to je mým cílem. Vytvářet stále lepší a originálnější voňavé kousky, ze kterých budu mít radost nejen já, ale také lidé s podobným nadšením a láskou k řemeslu a kůži.

- Václav Matoušek